Úvodní slovo Bohuslava Sobotky

Česká republika si letos 1. května připomene desetileté výročí vstupu do Evropské unie. V roce 2004 se naše země stala členem nejvýznamnějšího integračního uskupení a začlenila se mezi demokratické evropské země, usilující o naplnění společných cílů – podporovat mír, demokratické hodnoty a kvalitní život svých obyvatel.

Výhody, které jsme díky členství v EU získali, jsou nesporné. Základním pilířem evropského projektu je volný pohyb osob, možnost získávat vzdělání či pracovní zkušenosti v jiných členských státech. Stejně tak jsou české firmy a podniky součástí vnitřního trhu EU a otevřely se jim tak zcela nové příležitosti a možnosti pro jejich uplatnění i konkurenceschopnost. Pozitivní efekty přináší i projekty finančně podpořené z evropských fondů, jejichž cílem je sblížit ekonomickou a životní úroveň mezi regiony a zeměmi EU a zvýšit schopnost členských států reagovat na výzvy moderní doby. Česká republika má v současnosti jedinečnou příležitost využít pozici čistého příjemce finančních prostředků z rozpočtu EU.

Debatu o přínosech členství v EU však nelze omezovat jen na ekonomický zisk, hmatatelné a viditelné výsledky. Stranou nesmí zůstat skutečnost, že vstupem do EU byly zakotveny demokratické hodnoty a prohlubování spolupráce založené na vzájemné důvěře a odpovědnosti nejen v ekonomické, ale také v sociální a politické oblasti.

V duchu otevřené spolupráce, oddanosti evropským hodnotám a rozvíjení myšlenky evropské integrace se vláda České republiky rozhodla připojit se ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, tzv. fiskálnímu paktu. Tímto krokem vyslala jasný signál, že je odhodlána sdílet se svými unijními partnery budoucnost a pracovat na zajištění hospodářské stability a solidarity v rámci EU.

Vstup České republiky do Evropské unie přispěl k zajištění stability, bezpečnosti a ekonomického růstu naší země. Česká republika se aktivně účastní rozhodovacího procesu na unijní úrovni, který přímo ovlivňuje každodenní život našich občanů. První kulaté výročí našeho vstupu do Evropské unie je vhodnou chvílí proto, abychom se podrobněji zabývaly výsledky, které přineslo naše zapojení v tomto integračním projektu.

Připomenutí desátého výročí členství je nejen příležitostí k ohlédnutí a bilancování, ale rovněž šancí pro odstartování otevřené diskuse o vizi, plánech a cílech pro další období. Společně bychom měli hledat odpověď na otázky, jakou Evropu chceme a jak svoji aktivní rolí přispět k jejímu úspěšnému rozvoji.

Česká vláda připravila pro veřejnost v rámci desátého výročí vstupu ČR do EU řadu kulturních, vzdělávacích i diskusních akcí s mnoha významnými osobnostmi, které nám roli EU a náš úspěšný vstup připomenou. Rád bych vás na tyto akce z pozice předsedy vlády pozval a věřím, že vám poskytnou dostatek příležitostí důstojně oslavit první milník naší evropské současnosti i formulovat svůj názor na její budoucnost.

Bohuslav Sobotka
předseda vlády České republiky

Bohuslav Sobotka

Úvodní slovo Lubomíra Zaorálka

V těchto dnech je tomu již 10 let, co se Česká republika stala členem Evropské unie. Toto kulaté výročí je bezesporu více než vhodnou příležitostí k bilancování a sebereflexi.

Vstup do Unie potvrdil, že naše země je nedílnou součástí Evropy a sdílí evropské civilizační hodnoty. EU nám poskytla základní rámec bezpečnosti, prosperity, demokracie, lidských práv a solidarity. Mnohé, co nám 1. květen 2004 přinesl, pokládají naši občané dnes již jako naprostou samozřejmost, jako například volný pohyb osob.

Většinu prvního desetiletí našeho členství v EU to však vypadalo tak, jako kdybychom smysl našeho členství ztratili. Chyběla nám základní loajalita k celému integračnímu projektu, všelijak jsme kličkovali a vymýšleli nesrozumitelnosti, až bylo všem jasné, že se s námi nedá příliš počítat. Dnes musíme dohnat zameškané, uplatnit náš pohled při utváření EU a na její budoucnost, akcentovat naši aktivní evropskou politiku a reálně přispět k tomu, aby EU hovořila navenek jedním jazykem. Máme-li změnit postavení České republiky v EU, musíme změnit naše chování, ujasnit si, co pro nás EU znamená a co vlastně chceme. Přijímáme-li své členství v EU, nelze se smířit s tím, že jsme se nedokázali v Unii srozumitelně vyjádřit, sdělit na potřebné úrovni své názory na bankovní unii, fiskální dohodu i eurozónu jako celek.

Jakou EU tedy chceme? Má-li EU přežít, musí se změnit – ekonomicky, politicky i bezpečnostně. K tomu je třeba hlouběji propojit hospodářské politiky včetně politiky prorůstové. Česká republika má bytostný zájem na tom, aby EU zvládla tuto nejen ekonomickou, ale také sociální a politickou krizi. Neúspěch může znamenat rozpad EU, můžeme se ocitnout v podobném osamocení jako například v roce 1938. Změnit je třeba i způsob, jakým EU působí navenek. EU dnes zapomíná, že východní rozšíření patří k jejím největším úspěchům za posledních dvacet let. Česká republika by si měla přát, aby si EU i do budoucna zachovala charakter otevřeného společenství. Rovněž je třeba institucionálně posílit evropskou zahraniční politiku, aby získala na koherenci a stala se skutečným hlasem Evropy na globální scéně. Nezbytnost takového posílení podtrhuje i vývoj na Ukrajině v posledních měsících.

Ministerstvo zahraničních věcí se podílelo na přípravě řady akcí pro veřejnost, které nám desáté výročí vstupu ČR do Unie připomenou. Velice rád bych vás chtěl na tyto akce pozvat.

Lubomír Zaorálek
ministr zahraničních věcí České republiky

Zaoralek_Lubomir1

Úvodní slovo Oldřicha Vlasáka

Brzy to bude právě deset let, kdy jsme se stali členy Evropské unie a poprvé volili své zástupce do Europarlamentu. Deset let je již dlouhá doba na to, abychom se nad naším členstvím zamysleli. Pro připomenutí, o tom, že chceme být členy EU, jsme rozhodli v referendu již před jedenácti lety v červnu 2003, kdy 77 % voličů, včetně mne, řeklo ano pro vstup do EU.

Když jsme do EU vstupovali, pro velkou část z nás členství symbolizovalo svobodu cestování, studia a práce. Tyto hodnoty si podle tehdejších průzkumů spojovalo jako přínos členství 62 % občanů. Zejména pro ty z nás, kteří zažili výjezdní doložky, devizové přísliby či osobní prohlídky na hranicích, byl svobodný přejezd hranic něčím skutečně neocenitelným. Po deseti letech se však ukazuje, že tato svoboda se stává pro mnohé stále samozřejmější a dnes ji vnímá jako aktuální „jen“ necelá polovina (46 %) z nás.

Když jsme do EU vstupovali, očekávali jsme také, že si díky členství v EU zajistíme ochranu před vnějším nepřítelem. Téměř polovina obyvatel (48 %) tehdy uváděla, že díky členství v EU se budou cítit bezpečněji. Jistota bezpečí stále představuje jednu z nejdůležitějších hodnot pro obyvatele evropské osmadvacítky, Čechy nevyjímaje. Ozbrojené konflikty ve Středomoří, rozpínavé ambice Ruska a riziko další studené války tuto hodnotu určitě ještě posílí.

Češi jsou nejenom v Bruselu známi jako národ skeptiků a kritiků. Když jsme do EU vstupovali, nejvíce jsme se obávali problémů, které to způsobí zemědělcům, báli jsme se o naše pracovní místa a nárůstu organizovaného zločinu. Ani jedna z těchto obav se nijak významně nepotvrdila. Naopak trh práce je stabilizovaný a dotace do zemědělství činí z půdy jednu z nejvýnosnějších investic. Pro velkou část Čechů tak dnes negativa EU znamenají zejména plýtvání penězi a obrovskou byrokracii.

Ano, Unie má mnoho chyb, mnohým až příliš připomíná budovatelský projekt RVHP, mnoho lidí je znechuceno z neustálé Unijní propagandy a nesmyslných „proevropských“ kampaní. Přes to všechno však má tento projekt ekonomické spolupráce své světlé stránky, které nad těmi stinnými rozhodně převažují, a proto bych ani po deseti letech nehlasoval o našem členství jinak.

Oldřich Vlasák
místopředseda Evropského parlamentu

Oldřich Vlasák

Úvodní slovo Štefana Füleho

Výročí jsou obvykle příležitostí k bilancování, k pomyslnému počítání zisků a ztrát. Na deset let od vstupu České republiky do Evropské unie bychom se proto mohli dívat optikou ekonomických a dalších výhod. Výsledky průzkumů veřejného mínění ukazují, že si na našem členství v EU nejčastěji ceníme svobody cestování, možnosti studia a práce v zahraničí, prosperity a zvýšení životní úrovně, případně nabídky zboží a služeb.

V posledních měsících nám však události na Ukrajině – jen několik set kilometrů od nás – připomněly, že členství v Unii neznamená jen hospodářský růst, ale že je i zárukou naší bezpečnosti v rámci společenství s jasným žebříčkem hodnot. A právě to nám po deseti letech v tomhle „klubu“ občas uniká, resp. to považujeme za něco úplně samozřejmého. Mám tím na mysli věci pro nás už tak samozřejmé, jako jsou respekt k suverenitě a územní celistvosti států nebo ochrana společných hodnot – svobody, demokracie, právního státu a dodržování lidských práv. To, co my po letech členství už často téměř nevnímáme, je v řadě jiných evropských zemí inspirací a hybnou silou k prosazování společenské transformace.

Desáté výročí vstupu České republiky do Evropské unie proto vnímám především jako jedinečnou příležitost si připomenout, že demokracie se všemi svými aspekty je hodnotou, která není samozřejmá, a o kterou stojí za to se zasazovat i mimo hranice naší vlastní země.

Přeji všem občanům České republiky další úspěšné roky v naší zemi v rámci společného projektu evropské integrace.

Štefan Füle
evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství

Štefan Füle

Úvodní slovo Tomáše Hudečka

Milí spoluobčané,

pamatujete si ještě, co jste dělali v sobotu, 1. května 2004, těsně po půlnoci? Já téměř přesně. Pro většinu z nás bude 1. květen 2004 jistě patřit k těm dnům, u kterých si budeme vždycky přesně pamatovat, co jsme právě prožívali. Jako den první pořádné narozeninové oslavy, s česnekovými jednohubkami a sadou Merkur;  jako den narození dítěte, plný ohlušujícího řevu a ohromujícího pocitu, že se život najednou obrátil naruby. Mé generaci se dne 1. května 2004 splnil sen. Český národ se konečně vypořádal s noční můrou socialistického režimu a zaujal své právoplatné místo po boku vyspělých evropských demokracií.

Členství v Evropské unii je jako partnerství. Na začátku jsme opojeni nadšením, po jisté době ale nastoupí střet s realitou. Musíme se chopit svých povinností, odpovídat za svá rozhodnutí, investovat čas a úsilí do rozvoje společného projektu tak, aby bylo přínosné pro všechny strany. Jsem pyšný na to, že se Česká republika během svého desetiletého členství v Evropské unii etablovala jako její plnohodnotný člen: spolehlivý partner se zdravou ekonomikou a kvalitními lidmi, kteří se osvědčují na evropském pracovním trhu.

Po deseti letech je dnes členství v Evropské unii nedílnou součástí české identity. Už to není sen, ale konkrétní dílo, na jehož vytváření se podílí každý den každý z nás – když cestujeme do zahraničí, když volíme do Evropského parlamentu, když nakupujeme spotřební zboží, když platíme daně, když venčíme psa v parku financovaném z unijních fondů… Jsem přesvědčen, že projekt evropské integrace pro nás zůstane smysluplným a že do něj budeme nadále přispívat a těšit se z jeho výsledků. Je to ostatně naše právo a naše povinnost vůči nám, našim potomkům a celé Evropě.

Tomáš Hudeček
primátor hlavního města Prahy

Tomáš Hudeček